První československé hodinky

Milí Primkaři,

náš občasník o historii hodinek Prim pokračuje druhým dílem. V první části jsme si představili historii československého hodinářského průmyslu od 19. století do nástupu komunistů v Československu. V díle druhém se podíváme na počátek výroby náramkových hodinek, ze kterých se nakonec vyklubaly naše milované Primky.

Jak již bylo zmíněno v předchozí části, většina kapesních a náramkových hodinek byla za doby první, druhé i třetí republiky importována do Československa ze západních zemí (především ze Švýcarska a Německa). Tato cesta se po nástupu komunistů k moci stala velmi složitou ze dvou důvodů. První byl samozřejmě politický, jelikož sílil tlak na soběstačnost čs. hospodářství. Druhý, poměrně prozaický důvod byl čistě ekonomický – domácí výroba hodinek by ušetřila nedostatkové devizy.

Bylo vypočítáno, že pro uspokojení československého trhu je potřeba okolo 250 000 kusů hodinek ročně. Toto množství po roce 1948 samozřejmě nebylo k dispozici a v Československu vznikl velký nedostatek, až do té míry, kdy hodinky byly vydávány pouze na poukázky. 

V roce 1949 bylo tedy rozhodnuto, že Československo bude vyrábět své vlastní náramkové hodinky s minimální potřebou importu dílů ze zahraničí. Vzhledem k tomu, že s výrobou náramkových hodinek nikdo v Československu neměl velké zkušenosti, bylo zapotřebí získat pomoc ze zahraničí, ideálně z tzv. východního bloku. První možností byla spolupráce s NDR, kde měl hodinářský průmysl dlouhou tradici a i po nástupu komunistů v Německu se udržel. Německá strana nicméně odmítla poskytnout výrobní dokumentaci. Druhou možností bylo okopírování sovětského strojku, který byl používán v hodinkách Poběda (Vítězství). Ačkoliv tento strojek dosahoval vysoké kvality, na přelomu 40. a 50. let byl již poměrně zastaralý, což by znamenalo, že v blízké budoucnosti by se museli českoslovenští inženýři dívat po strojku jiném. Třetí možností bylo získání inspirace na západním trhu, kde byla nabídka široké škály strojků.

Výběr nakonec padl na strojek francouzské firmy LIP, který byl zakoupen v několika exemplářích a de facto okopírován 1:1. Zde bych si dovolil poznámku, že i když strojky československé výroby K25 až 52 konstrukčně vycházejí ze zahraničních nákresů, stále můžeme považovat za úspěch čs. průmyslu fakt, že byl schopný vyrobit a dodat veškeré potřebné díly ve velmi vysoké kvalitě, srovnatelné se západní výrobou.

Samotná výroba strojku v Československu byla umístěna do Nového Města nad Metují a datuje se do roku 1954, kdy byly vyrobeny první prototypy hodinek. První z nich byl darován tehdejšímu prezidentovi Zápotockému. Hodinky se původně měly jmenovat Kotva, nicméně v průběhu výroby prototypů bylo ustáleno jméno Spartak. Název odkazoval k starořímskému vůdci otroků, který v tehdejší době ideologicky vyhovoval jako bojovník proti vládnoucí třídě.

Hodinek Spartak bylo mezi lety 1954–1957 vyrobeno, velmi malou skupinou inženýrů v Novém Městě nad Metují, okolo 3 000 kusů. Žádné z těchto hodinek se nicméně nedostaly do prodeje skrz n. p. Klenoty, ale byly rozdány pracovníkům v různorodých profesích, tak aby bylo zjištěno, jak hodinky obstojí v různých situacích. Každý, kdo takto hodinky obdržel, byl povinen vést deník, kam zaznamenal přesnost a další vlastnosti hodinek. Po ukončení testování bylo lidem umožněno si hodinky odkoupit do osobního vlastnictví, a tak se hodinky Spartak velmi zřídka objeví k prodeji.

Hodinky Spartak měly vždy strojek typu K25, který byl předchůdcem prvního komerčního typu 010, a lišily se opravdu jen označením pod setrvačkou. Prototypy hodinek se vyráběly jak v chromované, tak zlacené variantě. Zároveň bylo vyrobeno několik druhů ciferníků s různou stylizací nápisu Spartak.

Jak je tedy možné, že se hodinky, které máme tak rádi, nejmenují Spartak, ale Prim? Vysvětlení je poměrně jednoduché. Těsně před uvedením hodinek na trh bylo rozhodnuto, že budou přejmenovány na Prim po vzoru již vyráběných hodin a budíků, tak aby všechny výrobky jemné mechaniky nesly stejné jméno (hodiny, budíky, hodinky, minutky, časovače, metronomy...).

Zde bych si dovolil malinko odbočit a zmínit poměrně neznámou historii hodinek Adast, které vznikaly souběžně se Spartaky v Adamovských strojírnách. Tyto hodinky jsou takovým „neandrtálcem“ čs. hodinářského průmyslu. Do jejich přípravy se sice investovalo nemalé množství úsilí, k jejich sériové výrobě však nikdy nedošlo zejména kvůli tomu, že strojky byly v roce 1957 konstrukčně velmi zastaralé a nedosahovaly kvalit kalibrů z Nového Města nad Metují. Bylo vyrobeno pouze několik desítek kusů, které bohužel již asi neexistují. I přesto určitě stojí za zmínku, jelikož o jejich existenci se téměř neví.

V roce 1957 se na tuzemský trh dostaly první ryze československé hodinky Prim, které si ihned získaly popularitu díky své relativně nízké ceně a dobré kvalitě. Na konci 50. let se Československo zařadilo k hrstce zemí na světě schopných vyrobit náramkové hodinky. Přestože hodinky vznikly jako z nouze ctnost, můžeme být na jejich finální podobu opravdu pyšní.

Doufám, že se vám tento krátký článek líbil. V tom následujícím se podíváme na některé z prvních modelů hodinek Prim.